"Levý teror" aneb maoismus v Indii

Patrně nejsilnějším, nejrozšířenějším a nejnebezpečnějším fenoménem uvnitř Indické republiky není separatismus, ani náboženský terorismus, kupříkladu islámský, jak by se mohlo zdát, nýbrž komunismus. Konkrétně jeho marxisticko-leninská a hlavně maoistická linie, kterou často tvoří ryze teroristické skupiny. Maoistické organizace mají své příznivce ve více než 150 z 610 indických okresů a dá se předpkládat, že se jejich počet bude nadále zvyšovat. Cílem jejich útoků jsou nejen policejní objekty a ozbrojené jednotky ale také nevinní obyvatelé, kteří se jim buď postaví, nebo jen připletou do cesty. Obdobně jako tomu bylo v historii jinde na světě, se indičtí komunisté nemíní zastavit před ničím, dokud neovládnou celou společnost. V Indii extrémisticky působí či působilo několik levicových skupin, nejvýznamnější z nich, Communist Party of India - Maoist, se Vám pokusíme více přiblížit.

Cesta k rozkolu

Na počátku všeho byla dnešní legální politická strana Komunistická strana Indie (Communist Party of India, CPI). Vznikla roku 1920 na druhém sjezdu Komunistické internacionály v Taškentu a v Indii byla legalizována roku 1942, ale uškodila si svým negativním postojem ke hnutí Opusťte Indii!. Po odchodu Britů organizovala strana několik ozbrojených akcí proti monarchům, kteří se nechtěli vzdát své moci, například v Tripuře, Telanganě¹ nebo Kérale. Po čase se však strana ozbrojené politiky vzdala, definitivně v roce 1951, kdy také změnila svůj slogan „lidová demokracie“ na „národní demokracie“.

Tento krok se nelíbil všem členům komunistické strany a někteří se snažili vrátit se k ozbrojeným akcím a otevřeným povstáním, ačkoliv byla tato politika v letech 1948-49 neúspěšná. Přestože bylo na konferenci v Amritsaru v roce 1958 ještě rozhodnut a potvrzen legální „kongresový“ charakter strany, již netrvalo dlouho aby se radikální síly ve straně vydaly svou vlastní cestou.

I když se vytvářeli různé frakce uvnitř CPI téměř od jejího zrodu, zásadním zlomem se stalo období čínsko-indické války v letech 1962-1963. Jedna část strany stála na staně Indického národního kongresu, druhá konflikt vnímala jako boj socialismu a kapitalismu a proto se postavila na stranu Číny. Nedlouho po začátku vojenské roztržky se konal v andrapradéšském městě Vidžajavada² sjezd strany, na kterém se ještě neprojevilo nic oficiálního, ale rozdílné názory na další otázku, a totiž jak zajistit úspěch komunistické strany v demokratické společnosti, hospodářská politika a podobně, krizi ještě prohloubil.

Čínsko-indická válka byla vlastně pouze konečným vrcholem sporů, které se uvnitř strany vedly již od vzniku Indické republiky a na rozkol měla účinek bezpochyby hlavně sovětsko-čínská roztržka, která se stala kontroverzním tématem v celém (nejen) komunistickém světě, mimochodem rovněž posílena válkou v oblasti McMahonovy linie. Po celé 2 roky nebyla CPI schopna téměř žádného kroku až se nakonec v roce 1964 odtrhla maoistická frakce pod názvem Komunistická strana Indie – Marxisté (Communist Party of India-Marxist, CPI-M), tím že se konaly dvě samostatné konference každé frakce.

Povstání v Naxalbari a následná geneze

V roce 1967 se v malé vesničce v Západním Bengálsku pokusila část CPI-M vytvořit revoluční opozici a zorganizovala rolnické povstání. Toto hnutí, nazývané jako Naxalité³ se sjednotilo pod názvem Všeindická koordinační komise komunistických revolucionářů (All India Coordination Committee of Communist Revolutionaries, AICCCR). Mezi rebely a CPI-M došlo ke krvavým střetům a v Ándhrapradéši došlo k dalšímu pro-naxalskému povstání. Tato roganizace se stala základem pro Komunistickou stranu Indie – Marxisté-Leninisté (Communist Party of India – Marxist-Leninist, CPI-ML) vzniklou v Kalkatě roku 1969. Geneze pokračovala v roce 1980, kdy se uvnitř CPI-ML vytvořila nová frakce pod názvem Komunistická strana Indie – Marxisté-Leninisté (Lidová válka) (Communist Party of India Marxist-Leninist (People's War), CPI-ML (PW)), nazývaná Skupina lidové války (People’s War Group, PWG). Ta vznikla za účelem ozbrojeného boje, demolice vlakových tratí a stanic a v neposlední řadě boji proti rivalům z Maoistického komunistického centra (Malost Communist Centre, MMC).

Vznik CPI-Maoist

Komunistická strana Indie – Maoisté (Communist Party of India - Maoist CPI-Maoist) byla založena 21. září 2004, sloučením People's War Group (PWG) a Maoist Communist Center (MCC). Oficiálně bylo spojení vyhlášeno 14. října téhož roku vůdcem PWG a andhrapradéšským státním tajemníkem na konferenci v Hajdarábádu, v předvečer mírového jednání mezi PWG a státním parlamentem.

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/South_Asian_Communist_Banner.png/180px-South_Asian_Communist_Banner.png

Ideologické základy a cíle

Ideologií obou původních levicových extrémistických skupin je víra ve vyhlazení třídních nepřátel za použití extrémního násilí k zajištění organizačních cílů. V minulosti však mezi oběma skupinami vznikly významné ideologické rozdíly. PWG pokračovala v marxistko-leninské linii, zatímco MCC se opírala výhradně o maoismus. Tyto rozdíly byly překonány, když andhrapradéšský státní tajemník označil převládající maoismus za vyšší stupeň nebo fázi marxistko-leninské filosofie. Marxistko-leninský maoismus se stal základní ideologií a myšlením CPI-Maoist ve všech oblastech její činnosti. Nový celek znovu potvrdil závazek ke klasické maoistické strategii „vleklých ozbrojených bojů“ , která nedefinuje své cíle jako zabavení pozemků, plodin nebo jiných bezprostředních záměrů, ale jde ji především o uchopení vládní moci. Obětmi jejich "třídního boje" nejsou jen bohatí vlastníci půdy, ale v souladu s ideologií také policisté, politici a často jsou vražděni také vysokoškolští učitelé. Ve volbách je strana pěvně zaměřena na revoluční činnosti jako podrývání státu a snahu zasáhnou celospolečnské dění.

CPI-Maoist má v úmyslu provést novou demokratickou revoluci, která by byla namířena proti imperialismu, feudalismu a byrokratickému kapitalismu. Ve stranickém programu poukazují na to, že úspěšné vládnoucí indické třídy v imperialisticky proměnily zemi ve vězení národností pod sloganem „ jednota a integrita země“. Program CPI-Maoist jednoznačně podporuje národnostní zápasy, jež probíhají v různých částech země.

Ozbrojené složky

Vojenská křídla strany jsou partyzánské armády PGW a MCC, Lidové partyzánské armády (PGA) a Lidově osvobozenecké partyzánské armády (PLGA), které byly rovněž sloučeny v rámci dohody. Nové ozbrojené síly údajně působí pod názvem PLGA od 2. prosince 2004. Dostupné zprávy naznačují, že CPI-Maoist je v současnosti posílena formací všech tří sil v PLGA - základních, středních a hlavních. Odhaduje se že v PGA je na 3.500 ozbrojených bojovníků a kolem 3.000 zbraní, včetně velkého počtu lehkých kulometů, samopalů, karabin, granátů, revolverů, pistolí, min a dalších technologií. PGA má také technickou četu, která vyrábí 12-rážové pušky (brokovnice) a střelivo, dále opravuje všechny druhy zbraní a montuje granáty. V MCC se odhaduje dalších 3.000 – 3.500 ozbrojenců, kteří mají přístup k 2.500 podobným střelným zbraním. Dá se říci že CPI-M disponuje silnou, účinnou, takřka řadovou armádou, čímž se nijak netají. Následující fotografie pochází z 9. sjezdu strany konané v loňském roce.

Zdroj: http://indianmaoist.blogspot.com/2007/03/pictures-of-cpimaoist-9th-congress.html

Rozšíření v Indii

Od vzniku CPI-Maoist je strana (skupina) aktivní ve 156 okrscích 13 států Indie, a to v Ándhrapradéši, Čhattísgarhu, Džhárkandu, Biháru, Uríse, Uttarpradéši, Madhjapradéši, Maharššhtře, Západním Bengálsku, Karnátace, Tamilnádu, Uttarančálu a Kérale. Strana se snaží navázat a rozšířit působnost v několika dalších státech, jako je Gudžarát, Harijána, Paňdžáb, Rádžastán a Himáčalpradéš.

Rudý koridor

Fúze úspěšně podporuje CPI-Maoistické a pan-indické revoluční skupiny a posouvá maoistické hnutí blíže ke svému cíli, tedy k vytvoření osvobozující souvislé revoluční zóně (KRZ), která sahá od Nepálu přes Bihár na severu až do Dandakaranyanského regionu (lesní oblast střední Indie⁴) a Ándhrapradéš na jihu. Záměrem CPI- Maoist je mít souvislý úsek Indie pod svým vlivem a kontrolou, s konečným cílem osvobodit celé zmíněné pásmo. Velké části území již mají pod svou kontrolou. Po dosažení KRZ bude CPI-Maoist prakticky řídit některé zásadní oblasti země a pomůže to i vykrystalizovat vazby s ostatními maoistickými skupinami působícími v jižní Asii, včetně Komunistické strany Nepálu - Maoisté (CPN-M) a Komunistické strany Bhútánu - Maoisté (CPB-M).

Zdroj: http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Image:India-Naxal-affected-districts-map.svg

CPI-Maoist na veřejnosti

V rámci CPI-Maoist jsou zřízeny nejrůznější organizace sdružující např. mládež, pracující v průmyslu, horníky, zemědělce, ženy, básníky, spisovatele, umělce a kulturní organizace. V každém z 13 států, kde strana působí, najdeme několik podobných organizací a sdružení. Zde jde vidět prostoupení marxisticko-leninsko-maoistických ideologií mezi širokou veřejnost a díky podobným spolků může CPI-Maoist ovlivňovat názory lidí a propagovat svou stranu nejen v předvolebním období. Často se vedle radikálů a rebelujících rolníků vydávají do řad CPI-Maoist také studenti, kteří odšeli ze studíí aby se zapojili do aktivního ozbrojeného hnutí. Je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti může dojít k úplné maoizaci oblasti KRZ a to za pomoci dalších maoistických skupin na území dnešní Indie.

¹ proti dynastii Nizamů z Hajdarábádu v Ándhrapradéši
² ve městě dodnes stojí socha Vladimíra Iljiče Lenina
³ dnes jsou Naxality přeneseně nazýváni příslušníci nově vzniklé radikální CPI-Maoist
⁴ Naxalité mají pod kontrolou zhruba pětinu indických lesů

Zdroje:
Asia Tribune [cit. 08.11.08, URL: http://www.asiantribune.com/]
Aktuálně.cz [cit. 08.11.08, URL: http://aktualne.centrum.cz/]
Federation of American Scientists - Inteligence resource Program [1] [2] [cit. 08.11.08, URL: http://ftp.fas.org/irp/]
Emory University [cit. 08.11.08, URL: http://www.english.emory.edu/]
Indian Maoist blogspot.com [cit. 08.11.08, URL: http://indianmaoist.blogspot.com]
Katrak, S. India's Communist Party Split In. The China Quarterly, No. 7 (Jul. - Sep., 1961), pp. 138 [online][cit. 08.11.08, URL: http://www.jstor.org/]
Naxal Revolution Archives [cit. 08.11.08, URL: http://naxalrevolution.blogspot.com/]
Nation Master [1] [2] [3] [4] [cit. 08.11.08, URL: http://www.nationmaster.com/]
Saouth Asia Terrorism Portal [cit. 08.11.08, URL: http://satp.org/]
Sharma, T. R. Electoral Imperatives in the Indian Communist Party Split In. Modern Asian Studies, Vol. 10, No. 3 (1976), pp. 349 [online][cit. 08.11.08, URL: http://www.jstor.org/]
Wikimedia Foundation [cit. 08.11.08, URL: http://wikimediafoundation.org/]